Ukojená po ránu

5.59, 6:00. Crrrrrrrrr! A je to tady. Je zase další ráno a budík zvoní, nutí mě vrátit se zase do toho studeného a tmavého světa tam venku. Z postele, kde se ještě před pár hodinami odehrávaly vášnivé hrátky mou přítelkyní, se mi vůbec nechce. Ona navíc vstávat nemusí a půlka jejího vykukujícího zadečku na mě provokativně svítí. Po naší noční orgii si nestačila obléknout ani kalhotky a usnula nahá. No nic, povzdechnu si a smutně schovám svou ranní erekci do trenek, musím do práce.

Čeká mě ranní cesta vlakem, což je prostě horor, neboť obyčejně bývá dost plný, protože ho využívá i otravná školní mládež. Vůbec mě tedy nepřekvapí, že zůstanu stát v „předsíňce“ u dveří. Zůstala tu se mnou i v plášti zachumlaná osoba. Zběžně zjišťuji, že se jedná o ženu. To poznám jen z vyčuhujících blonďatých vlasů. Najednou si všimnu, že se zde nachází jedno sklápěcí sedadlo. Okamžitě vyrazím k němu, ale zastaví mě měkký náraz, který mě posadí na špinavou podlahu.

Moje spolucestující měla stejný nápad. Jindy bych byl asi galantnější, ale dnes ráno to byla poslední kapka. Chci ji nějak urazit: „Hele, krásko, když už jsi mě těma tvejma nárazníkama sundala, mohla bys mi je alespoň ukázat!“ Její reakce byla naprosto nepředvídatelná. Drze se usmála: „A co za to?!“ Nepředvídatelná byla i ta moje…

Bleskově jsem ji chytnul kolem pasu, aby se alespoň lekla. Ale ono nic. Spíš se ke mně přitiskla. Políbil jsem jí na rty a volnou rukou zmáčkl přes plášť její ňadro. Líbala dokonale a vášnivě. Můj těšitel mi zabouřil v kalhotách a někde vzadu v mysli mi zavrtala otázka, jak to udělat, abych získal co nejvíc. Za hltavého zkoumání její tlamičky jsem ji přitlačil na stěnu vagonu a dal jí pocítit mé vyboulené mužství. Otřesy vlaku naše otírání ještě více stupňovaly. Zajel jsem jí rukama pod svetr a brutálně vnikl pod kostice podprsenky. Zasyčela, když jí moje prsty zastudily na bradavkách, které ještě více ztuhly.

Najednou se odlepila: „ Je to fajn, ale asi si budeme muset nechat zajít chuť…“ dodala skoro omluvně. „To mě neznáš!“ Chytil jsem její ruku a vydal se vlakem v zoufalém hledání jakéhokoliv příhodného místa. Z jednoho kupé vystoupil stařík a belhal se ke dveřím. Jeho nedočkavost vystupovat byla naší spásou. Okamžitě jsme za sebou zavřeli opuštěné kupé, které mělo kupodivu i jakousi kličku – zámek. 

Za chvíli stála jen ve spodním prádle a vypadala opravdu nadržená. Posadil jsem ji na sedadlo a klekl si před ni. Odhrnul jsem jí kalhotky z mušličky a začal lízat její poštěváček a celou tu roztouženou dírečku. Byla asi opravdu vzrušená, protože už po chvíli se svíjela v nádherném orgasmu. Neudržela se a vykřikla: Achh…anooo…joooo…tak…anooo….užžžž….. Její kundička se naplnila až po okraj tekutinou, která však nepřišla na zmar. Všechno jsem to totiž vypil. Na nic jsem ale nečekal, protože jsem měl strach, že to do zastavení vlaku nestihnu. Rozepnul jsem si kalhoty, vyndal péro a bez váhání ho do ní zasunul.

"Konečně, tolik jsem po něm toužila," zašeptala mi do ucha. Začal jsem silně přirážet a ona vzdychala slastí. Myslel jsem jen na to, abych se co nejdřív udělal a aby tahle cesta hned tak neskončila. Časová nejistota na mě však působila jako viagra. Stál mi jako kůl a dokonce jsme zvládli i několik poloh. Když jsem jí šukal zezadu a užíval si výhled na její tetovanou prdelku, okem jsem zaznamenal stíny známých budov a vagon se zatřásl nárazy způsobenými nádražními výhybkami. „Rychle, udělej mi to,“ sykl jsem a ona se otočila. Vzala ho do pusy a rukou začala nedočkavě pumpovat. Vyplázla na mě jazyk a její oči se leskly chtíčem. Ten obrázek jsme znal snad z každého porna a ona mi ho teď dopřála naživo. Tomu se nedalo vzdorovat. Zacukalo mi v koulích a už jsem jí stříkal do pusy a na obličej. Vlak začal skřípat brzdami. Rychle jsme se upravili a ona si spěšně s poťouchlým úsměvem utírala moji touhu do kapesníčku.

"Díky," řekl jsem. "Tak zase někdy" odpověděla tiše na nástupišti. Zamávali jsme si a já věděl, že už ji asi nikdy neuvidím. Měl jsem však nádherný pocit uvolnění a zážitek, který zpestřil tenhle jinak naprosto všední a studený pracovní den. Každé další ráno už pak pro mě nebylo otravné, ale vzrušující. Vlakem jsem totiž cestoval s nadějí, že mě to štěstí potká ještě jednou. Otřesy vagonu mi opakovaně připomínají naše slastné šukání a moje péro začíná tvrdnout…

http://lucie.quicksnake.cz/