Spokojený nákup

Napsal Sexy.Lucca.quicksnake.cz (») 9. 4. 2014 v kategorii VÁŠ SEXY ŽIVOT, přečteno: 1240×

Poznali jsme se zcela náhodně, tisíckrát zapřísáhlá, že na chat nevlezu a když tam jsem znova a opět, píšu si s jedním. Psávala jsem si takhle mnohokrát, každý den někdo jiný a když byla dlouhá chvíle, klidně i s deseti. Však na psaní není nic špatného. Jsem přátelská, někdy až moc, ale proč si nepopovídat, když není co na práci, dělají to všichni, tak proč být za to souzená? ..a kdo ne, ať si  sáhne do svědomí. Představy byly vždycky hezký, ale k té realizaci, něco scházelo...

Prostě jsem nemohla, byla měkká. Nevím, styděla se. Bála, co když mi jednou, manžel na mou zábavu přijde? Jsem jak strašpytlík, přitom mě to tak láká. Vždycky si ale řeknu, co se má stát, se stane i bez lidského přičinění, prostě to takhle má být.. Ponechám to osudu, často si přijdu, že si nesmyslně hledám výmluvy proto, proč jsem nevěrná. Přitom nelituji! Napsal mi "Měli jsme se potkat dřív, zdááááá se mi.." a já si tu větu stále broukám, tou větou jako by to odstartovala.. Fajn kluk, hezký kluk a na to se nereagovat nedalo!!! Chat je jich plný, ale vždycky se mezi tím šíleným počtem lidí  objeví jedinec s kterým zatoužím po něčem víc než jen po písmenkách.

Hledáme to samé, tak proč se neumím přesto přenést...  

Mám strach, že to bude jenom jednou a naposled, možná proto vždycky všechno natahuji a pak to převracím "Můžeme být jenom kamarádi?" ale na nějaké kamarádství mi zvysoka může každý kašlat, ne? Chci to tak moc, že se neohlížím a pak promluví svědomí "Chováš se jako děvka!" Bože můj, být svobodná, nemít závazky, nikoho, ani děti, já bych si užila s každým klukem, ale copak to takhle jde? V místnosti hledám milence jsem si hledala někoho...  ale proč to nazývat tak hnusně , když můžeme říct, hledám si kamaráda? Však takový kamarád, taky rád, ale taková místnost na chatu není! Lidi běžně píchají s kamarády a i pro mě je to přijatelnější varianta, nežli mám milence...

(Mám kamaráda, zní líp)

Když bych nazvala kamaráda milencem, přišla bych si, jako bych vážně podváděla svého může a na druhou stranu, však ho podvádím! Je jedno jak to nazveme..

Podvádím já, podvádíš Ty, všichni podvádíme!

Chodíme tam proto, aby lidi z okolí netušili, co děláme a přitom si hledáme někoho z okolí, jak absurdní.. Smíšené pocity a marně hledající výmluvy, abychom obhájili to či ono.. Tento rok se mi vyvedl. Já byla roky věrná, vždycky jsem si říkala, že až se jednou vdám, budu ze svým mužem do konce života v dobrém i zlém, dokud nás smrt nerozdělí,  ale s postupem věku na to zírám jinak. Nechci strávit zbytek života s mužem s kterým žiji, nechci a taky s ním nebudu. Kolikrát si říkám, jak by bylo fajn, kdyby si našel jinou, odešel a já si mohla dělat co chci a neohlížet se na nikoho. Ono je lehké soudit, říct si "To je kurva" ale nikdo se neptá na důvody, které k tomu vedly. Manželství mi nevyšlo, nemůžu říct, že všechno je jeho chyba, to se nedělá a rozebírat jaký je či není, taky nemá smysl. Prostě je všechno špatně a k lepšímu to stejně nikdy nepovede.

Nehledám si nikoho na vztah ani na lásku, protože v to stejně nevěřím, stačí mi kamarád na sex a nechci mít kamarádů stovky, bohatě si vystačím s jedním, ale jaké to je, když máš pocit, že si na takového kamaráda narazila a pak ho vidíš na chatu znova, o tom snad někdy příště, anebo proč vůbec? Můžu to zkrátit do jedné věty. Ale o tom se mi nechce psát, jo, lidi nejsou pro důvěru stvoření a pokud v to věříš je to jen tvá chyba, protože máš vědět, že věřit se nikomu nedá. Avšak, chybička se vloudí. Lidi rádi věří, chtějí věřit a i přesto vše, zase nelituji. Jsem asi vážně na hlavu. Došlo mi, že kamarád, kterého jsem jako kamaráda brala, pohlíží na věci jinak a ocitla se tam znova, tisíckrát zapřísáhlá, že už nikdy více nevlezu do žádné místnosti, jsem tam znova.

Poznám Michala s kterým mi je fajn od prvního řádku, to bude asi tím, že mu není dvacet. Rozumíme si, chce to, ostatně jako každý, i já ...ale mě se hlavou míhá tisíce věcí. Mám, nemám? Risknu to? Uvidíme. Když si vyměníme čísla, netrvá to dlouho a my se domlouváme na tom, kdy? Jistě, že chci, ale plná obav jak to zas dopadne, bych se nejradši domluvila za půl roku. Horoskop není dobrý a i přesto pokouším štěstí, pro případ, co kdyby.  "Jak to mám udělat?" "Napiš mu, že si zapomněla koupit bonboniéru pro kolegu z práce co má zítra narozeniny." "Néééé, to chce něco jiného" Přemýšlíme nad výmluvou, kterou podám manželovi jako záminku, proč přijdu později z práce a pak mě to napadne "Už to mám, zavolej" Hlas má příjemný a já mu líčím, co má nakoupit v obchodě. Chce se mi smát... V podstatě cizího kluka posílám na nákup..

"Přiber prosím tě i Paralen pro starého, není mu dobře."

 

Je senzační, formou MMS mi ukáže co nakoupil a já jsem spokojená, nemusím ztrácet čas, nákup je hotov a já pro jistotu cinknu domů, abych se ujistila, že mi manžel nepůjde naproti. "Je to OK" Po práci jiným směrem než obvykle, mířím za klukem, co na mě čeká nedaleko a pak zajedeme na boční cestu. Jsem nejistá. Já to takhle vážně nedělám běžně, cestou mu napíšu, ještě pár zpráv o tom, jak si přijdu jak děvka a kdesi cosi, proč si nemůžeme pokecat a on to bere úplně v pohodě "Tak jak chceš Ty" Ale já chci šukat, což mu nepíšu, jen ve své choré mysli přemítám.. Vždycky názory.. holky co jdou hned, jsou vážně děvky a já dělám totéž. Proboha, kam jsem to dopracovala! Když se přemístíme na zadní sedačky, začne mi jí lízat. Dělá to pěkně, trochu se stydím a kdo by, ne? 

Mít kamarádku na podobných stránkách, není špatný, že? Neměla bych ten blog číst , pak mi hrabe a dělám věci, které jsem předpokládala, že dělat nikdy nebudu. Varování , pro všechny. Tento blog je nakažlivý, já jsem toho živým důkazem :) 

Já jemu on mě.. Je to hezký a pak se mě zeptá "Co teď?" nejraději bych mu odpověděla "Dáme si Deli" ale nemůžu se s ním bavit jak ze starým. Vytáhne šprcky a já nejsem schopná mu to nasadit, já jsem v životě toto nepotřebovala a tak si to nasadí na ptáčka sám, zajede do mé mokré mušličky a prcá! Je fajný. Překvapuje má, že má výdrž.. z domu znám jen takové šukání během reklamy, což je nic moc. Vypadá, že vydrží,  ale zase mě honí trochu čas. Po očku sem tam sledujeme hodiny ...sem tam, koukneme přes okno, jestli někdo nejde kolem a spokojeně pícháme dál. 

Ptá se mě "Můžu do tebe?" a já se zarazím.. "To jako do mě a bez?" "Néééé, to by postrádalo smysl" "Jo táák, tak to jo" Někdy jsem fakt tupá jak blondýny, vycáká se do mě přes gumku a ještě před tím má průpovídky "Udělej se už!" "Jestli se neuděláš, máš smůlu" Musím se pousmát a jak se udělá, dodá s úsměvem na tváři "Příště si to odedřeš sama" a mě hlavou proletí myšlenka "Vážně, bude nějaké příště?  Nastartuje auto, já si vyžádám nákup a jak dorazím domů,  pípne mi SMS "Děkuji za fajn večer."  

Milé děvčátka, když nevíte jak na to, zkuste to jak já.. To je taková rada, spíše pro vdané, zadané. Zapíchat si a ještě přijít domů s nákupem, není to bezvadný? 

Můžeš to zveřejnit, dík... 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a dvě